Druhý den po odchodu Bolorie jsem měla telefonát od jejího nového pána. Nejdřív jsem se lekla, že třeba noc neproběhla úplně dobře, ale zpráva byla mnohem radostnější: "Mohli bychom si dnes přijet ještě pro Calamitku?". Mám obrovskou radost, že holky budou vyrůstat a bydlet spolu, obě jsou hodně mazlivé a citlivé a myslím, že právě jim dvěma to prospěje. Přijeli si vyzvednout Bufo i s Bolorií (malou Borou) a tak se tu ještě s mámou proběhla a pozdravila.
—————