Včera to byly tři týdny od narození štěněte. Dnes váží přesně 3 kg, přibrala tedy celkem 2620 g. Obvod hrudníčku je 38 cm, výška v kohoutku asi 17- 18 cm a délka od čumáku ke kořeni ocasu je 43 cm.  Má prořezané horní i dolní špičáky a tak Borku už při krmení netrápí jen drápky. Už krásně chodí, vidí, slyší, začíná si hrát, občas štěkne či "zavrčí" a také vrtí ocáskem. Z porodní bedny už ji vypouštíme vždy na chvilku na průzkum bytu, kde vždycky samozřejmě udělá loužičku a často i bobek, který Bora ještě stále ochotně sežere... Většinu dne však stejně prospí. Přikrmování zatím úspěšné nebylo, stále dává přednost mléku od mámy.  Barva puntíků je již pár dní definitivně jasná a vítězí hnědá, takže se nám holka, aspoň co se barvy týká, potatila. Čumák má již skoro celý pigmentovaný.

V neděli (13.den) se začalo rozpojovat pravé oční víčko a v pondělí už "viděla" na obě dvě. Pořád ještě jen spí a jí a slastně funí, když jí Bora olizuje a čistí. Párkrát se jí podaří udělat jakoby krok a zavrávorat na všech čtyřech, ale s její váhou to není jednoduché! Dnes (16.den) váží 1920 g a měří od špičky nosu ke kořeni ocásku 39 cm. Bora už pár dní vyhledává zase naší společnost, při otevření lednice vybíhá dítě nedítě a dokonce jsem jí načapala odpočívat na gauči. Jinak se vzorně stará a její laktační psychóza nebo poporodní deprese nebo prostě jen zmatek z neznalosti v prvních asi 4 dnech jsou pryč. V pátek (11.den) jsme nechali Boru (Milbemax) i štěně (pasta Banminth)odčervit. Bora by měla být za 4-6 týdnů znovu odčervena a štěně každých 14 dní. 

Více fotek na picasaweb.google.cz/mbukackova/16Den?feat=directlink

Ve složce "Fotogalerie" byly přidány odkazy na fotogalerii Picasa

Dnes v 15.27 se narodila krásná holčička! Vážila 380 g. Obě holky, malá i velká, jsou v pořádku, právě podřimují a odpočívají.  Porodu jsme museli trochu pomoci. MVDr. Láznička ráno provedl kontrolní ultrazvuk a zjistil, že štěně je zdravé a na to, že je samo, není ani přerostlé a tak předpokládal, že ho Bora může porodit sama. Po 11 hod dopoledne jí tedy píchnul slabou dávku oxytocinu, v 15.12 odešla zřejmě voda z vrchního plodového obalu a za dalších 15 minut byla na světě! Teď nás ještě čeká překvapení, jestli bude hnědá nebo černá...

Kdo zná Boru, zná taky její obrovskou touhu po jídle. Myslela bych si, že už to horší být nemůže. Může. Jakmile je něco v dosahu, nemá chvíli klidu. Běhá od jednoho k druhému, v očích výraz říkající "jestli teď něco rychle nesežeru, tak umřu", hlava jí lítá jako na tenise do směru toho, kdo zrovná dává do úst a bezostyšně žere ze stolu při sebekratší chvilce nepozornosti. O jídle v dětských rukou ve výšce tlamy ani nemluvě. Uléhá a usíná, až když je dojedeno, sklizeno a nejlépe i umyto.

Dnes byla Bora na ultrazvuku a po úvodní zdrcující informaci veterináře "tak tady nic neni" nakonec přišla lepší a to, že Bora čeká minimálně dva potomky!